DoubleBubble: Po devíti měsících

Nechce se mi věřit, že se celá ta řádka dní čítající tři měsíce zase rozkutálela do nedohledna jak neposedné korále z děravé krabičky. Pročítám si poslední, listopadový zápis z Májina anglického deníku a přemýšlím, co všechno jsme za ty tři měsíce stihli? S čím a jak jsme si hráli a jestli to nás to vůbec bavilo? Vybavuju si jednotlivé momenty a napadá mě, že je toho vlastně docela dost, tak proč se o to nepodělit? Snad najdete inspiraci i pro vaše cizojazyčné hrátky.

Jako první mě napadají anglické říkanky, nursery rhymes. Ty se nás drží. Dokonce mi přijde, že jim přikládáme čím dál větší důležitost. Za těch několik měsíců už jich má Mája naposlouchanou hezkou řádku. Můžeme tedy začít pilovat výslovnost. Až do nedávna jsem jí nevěnovala pozornost, šlo spíše o pasivní nasávání. Poslední dobou ale pozlehounka začíná sama aktivně produkovat. Pro nezasvěcené poněkud nesrozumitelně. Neopravuju ji nijak razantně, odradilo by ji to. Raději sama opakuju s přehnaným důrazem, aby slyšela a vnímala rozdíl. Že incy wincey spider climbed up the water spout je u nás ici bici pájdr ???? up ???? out zatím neřeším. I v češtině byl medvěd dlouho mínka a bačkory bačoričky. I v české výslovnosti je a bude stále co pilovat.

O roli říkanek v učení mateřského i cizího jazyka jsem už načetla kupu věcí. Mají opravdu magickou moc. Brzy jim budu věnovat samostatný příspěvek, ale už teď bych chtěla vyzdvihnout jejich zásadní klady. Předně přispívají ke zvyšování fonematického povědomí dítěte (dítě se na základě nich učí rozlišovat jednotlivé zvuky jazyka). Díky jejich neustálému opakování si také dítě cvičí výslovnost, vnímá rytmus jazyka a vývoj příběhu – tedy u těch, které příběh mají. Stačí je podpořit obrazovým doprovodem v knížce nebo na videu. Pomocí říkanek spojených s pohybem si dítě také cvičí motoriku. Nemluvě o bondingu, který při jejich vyprávění s dítětem krásně posilujete. Skvělou výhodou také je, že je můžete opakovat pořád dokola kdykoli a kdekoli.

Osvědčilo se mi Máju nejprve s říkankou seznámit při běžných opakujících se činnostech doma i venku (viz Time For a Rhyme, Time For a Rhyme 2, Time For A Rhyme 3) nebo je procvičovat při malování. Objevila jsem báječné omalovánky se samolepkami a CD, na které nemůžu dopustit. Během vymalovávání s Májou komunikuju jen v angličtině, navrhuju jí, co bychom mohly vymalovat apod. Pak ji vybízím k hledání samolepky konkrétního motivu. Ochotně listuje a vypadá, že rozumí všemu. I tomu, co zůstalo nevyřčeno... Hlavně když už konečně bude ta samolepka.

Pokračuje i Májino přátelství s Fredem z Maňáskova a stále více se utužuje. Mája je nadále na vážkách, zda je opravdový, nebo to neřeší. Jen se nám prodloužily intervaly návštěv, nechodí k nám už každý večer. Snadno by se totiž okoukal, a tak je spíš za odměnu. Nejčastěji spolu staví kostky nebo si hrají s vkládačkami. Fred je strašná mluvka, komentuje všechno, co Mája dělá, a stihne toho opravdu dost. Mája ho na oplátku ráda poučuje. Občas po něm opakuje, ale nejčastěji jen pasivně vnímá. Někdy ale překvapí a uprostřed dne zničehonic použije některou z Fredových hlášek. Nově spolu zkouší i čtení, oblíbili si úžasnou knížku Brown Bear, Brown Bear, What do you see? od Erica Carle. Zatímco Mája přeskakuje stránky, Fred se rozčiluje, že chce číst popořádku. Mája mu na závěr podle nálady uštědří políček nebo ho obejme a opusinkuje mu molitanovou tvářičku.

Od ledna jsme také zařadili první kreslené pohádky. Momentálně u nás frčí Maisy Mouse. Zkoušeli jsme i Peppa Pig, ale prasátko se nesetkalo s takovou odezvou. Připisuju to složitějšímu ději i dialogům. Maisy sama o sobě nemluví, pouze krásně britsky intonuje. Celý příběh je doprovázený sympatickým mužským vypravěčem, který Maisy klade otázky nebo jednoduchými větami komentuje, co se děje. Připadá mi to skvělé, jeden hlas, jeden styl. Na YouTube lze vyhledat velkou škálu příběhů, objevila jsem je i ve francouzštině a předpokládám, že budou k dispozici i v jiných jazycích. Při pouštění pohádky na Máju zásadně mluvím jen anglicky. Sama si musí vybrat, který příběh chce. A jelikož nechce ohrozit vysílání, celkem ochotně vyjmenovává jednotlivé názvy v originále v pořadí, jak je chce pustit: Meizi ent tjejn (train), Meizi ent džindžlbled (gingerbread), Meizi ent snou (snow), Meizi ent lemejt (lemonade).

Ani po třech měsících mě nepřestává překvapovat, že nezůstává jen u pasivního vnímání. Že když chce, umí i aktivně reagovat. Ve vhodnou chvíli, kterou neváhá využít ve svůj prospěch. Posuďte sami:

Tak doufám, že budu mít o čem psát i za další tři měsíce ;-)

„Experts in literacy and child development have discovered that if children know eight nursery rhymes by heart at the time they're four years old, they're usually among the best readers by the time they're eight“. Fox, M. (2001): Reading Magic